Mácháčský pohodář – terénní triatlon pro každého 500-15-5

Jedem se Slávisty na Macháč, ubytování v chatkách, takže příprava: úmorná cesta, špatné a nepravidelné jídlo, provizorní spánek.

mácháčský pohodář

Dopoledne ovšem projedeme trať, opravdu mimořádně pěkná, náramné prostředí, místy velmi náročná. Museli jsme si promluvit o tom, kde se napít, protože se dalo pustit řídítek jen krátce a málokdy.

Startuje se bez neoprenu, což způsobilo poprask, málokdo to v září čekal, voda měla 21, ale to bylo asi hodně u břehu. Klepal jsem se do půlky plavání a husí kůži mám jen při vzpomínce. Ve vodě plavalo asi 250 lidí, uchytil jsem se někde vepředu a ani příliš nebojoval, asi uprostřed ztrácel a pak jsem ten chumel před sebou už neobplouval a vezl se s nimi. po plavání 56.

Na kolo skáču po superrychlém depu, jelikož stále nemám kombinézu, plaval jsem do půl těla a oblékal si triko, ovšem čas super.

Kolo v technických pasážích předjíždí hordy motajících se, padajících a lamentujících atletů, dá se jet většinou jen za sebou, takže vlastně o tempu rozhoduje skupinka. Když už se někde vtlačím, vyslechnu si o pohodářství 🙂 V druhém kole už jedu sám – výsledkem bylo 40.místo

V běhu první okruh dřu, vidím, že jen málo lidí můžu stáhnout a málo by mě mohlo doběhnout. V druhém kole mě předbíhá vítěz (ztráta 12 min.), tak trochu vypínám, neb fandím a tleskám finišerům a hájím 39. místo, 17. v kategorii.

(fór vzpomínkou: vyběhnu z kempu a na pasece, kde se setkávají lidé z 1. a 2.okruhu, tápu, jestli je tohle ještě ten správný směr a pěšina, za mnou 2 léty zkušenější běžci, a tak se jich ptám: „Běžím dobře?“ A oba povzbudivě odpovídají: „Pěkně běžíš, pěkně!“ Tak jsem je zato vedl, ale oni neví, kde všude jsem se už ztratil 🙂 )

Vyhlášení, pokec a večerní koncert, tanečky

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *