Tak jsem maratonec! 2019 Volkswagen Maraton Praha, 5.5.

Co je to pro mě maraton? Mám 2 zkušenosti z terénní verze v Plasích, obě dlouhé a bolestné cca za 4:04. Maraton je bohužel jednou ze součástí vysněného Ironmana, takže se to ignorovat nedá.

A tak.

Letos jsem trénoval speciálně na tuto distanci, 16 týdnů dle Škorpilovy knihy. Trošku jsem to pravda šidil, protože na rozdíl od specialistů běžců, ještě musím občas na kolo a plavat, ale vzal jsem z toho 2 intenzivní a jeden dlouhý trénink týdně a posilování, regenerační běhy nahrazeny kolem.

Jedeme Jungy, Zdenda, Jára

Nocleh na Strahovské koleji, s Jungym se navečer proběhneme Petřínem na Hrad, celkem příjemný rozdíl po půlroce běhání po tmě, v lese a dešti 🙂 pod okny mini pokoje, resp. cely 3x5m, vybaveného při příležitosti spartakiády v roce 1969 máme VŠ klub, je sobota, dá se dle grilujících volnomyšlenkářských podivínů, budoucí arogantní mluvčí Ovčáčci, předpokládat rušná noc.

Noc nakonec zpestřuje jen ruský páreček na vedlejší cele, asi klasické posezení s vodkou a zbytečně dlouhé ožírání před vytouženým stykem, ten jsem zaspal, nebo k němu nedošlo. No ráno jsem je na oplátku vzbudil já.

Zatejpuju holeň, kyčle, venku 2 stupně, navlékám starou mikinu, kterou zahodím, jedeme na start.

Mám být v sektoru G, to je cestou z Václavského (kde jsou šatny) na Staroměstké náměstí strašně daleko od startu, takže jdem dál, ještě hodně písmen dááál, přelézám plot do sektoru B, to je lepší, výhled na radnici, kapela, kamery, fajn.

Cíl? Dlouho plánovaný 3:30, ale v koutku sen o 3:15. Absurdní rozdíl.

Start, masa z B a A kluše svižně, zaplňuje celou Pařížskou ulici, vodič na 3:30 je přede mnou, vodič na 3:15 nedostižně kilometr daleko. Tak ho chci doběhnout.

To je makačka asi do 5. km, chvíli se mi, samozřejmě mylně, zdá, že běží pomalu. On zase tvrdí, že máme dokonce náskok, tak s ním poběžím. Další průběh asi znáte: přemlouvání, vůle, různé bolístky, dech, srdce, lýtka…

…ale, máme natrénováno, běží to. (je taková zima, že snad úplně všichni chodí na záchod, po proběhnutí half jdu také, takže 22.km zase přidávám, abych doběhl vodiče. Hlídám, abych tepovku nedostal nad 82%.

Na 35. odpade jeden vodič, cca na 39.druhý, chvilku mi trvá, než pochopím, že mám běžet sám. Krize žádná, tempo se drží, nicméně zrychlit už nejde.

3:14 ty kráso, to je paráda.

moje fotky z maratonu praha

p.s. co je pro mě maraton teď:

následující dny dokazují, že když máš natrénováno, není to taková fyzická darda jako mé předchozí zkušenosti. Běžel jsem souměrnou rychlostí na dost nízké tepy avg153, bez té přípravy by to ale bylo trápení.

Člověka to prověří i morálně (prověrkou je tedy i sama příprava – běhat vždy, když se má – zima, tma, námraza, vítr, déšť, nechuť, bolest, únava), hlava samo sebou moc nechce a má dost času na spekulování, tělo se brání sebe poškození. Chce to kázeň nepřestat makat, držet rychlost, tempo, překonávat bolest a různá nepohodlí, na která raději nemyslet, ale hlásí se na kontrolkách těla…

O to sladší je úspěch 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *