tak tady jsem minulý rok píchl a 20 minut lepil kolo

terénní triatlon, krátké plavání i běh. Rozhoduje nejtěžší mtb trať z místních závodů – pro mě nejobtížnější kolo vůbec.

500-23-3

přijíždím vyhrát, jinak bude celkový pohár v háji, nicméně je to mtb a jsem po pořádný kondiční krizi plynoucí z ironmana, ale už nemám virózu a rýmu

PLAVÁNÍ: jsem štika, je tam taková skupinka eliťáků, kterou uzavírám. Plave se na koupališti Rolava, od břehu kolem ostrůvku, po výběhu na pláž ještě jednou kolem ostrůvku.

V depu plynule, bez potíží

KOLO: Nejdřív se jede pěšinkami do kopce, přes louky, někdy i jen kdysi vyšlapané pěšinky, pak se to zrychluje, mezi vesničkami až k Velkému rybníku se jedu i po asfaltu a následuje KOŘENOVKA, ale né z kopce, nějaký drnčení a poskakování, tak je zrovna na rovince, takže šlapat, poskakovat, houpat a je to dlouhý, jako dlouhý. Závod tím nekončí, pak se ještě kličkuje lesíky i okrajem Varů, chatkami apod. No jsem rád, že jsem nezabloudil, ač jsem jel sám. Pohárový bojovník Pavel V. mě dojel, náskok objetí ROLAVY, předjel a ujel na stoupavé louce, kde mě to znechuceně nejede a drncá, ale hlavně nejede.

Nikdo mě už nedojel a nikoho já

BĚH: je to sprint z kopce, hodně do kopce a z kopce, cílová část opět do kopce. Takže je třeba taktizovat, což nemůžu, protože se za mnou objevil Jiří Šilhan, o němž náhodou vím, že jsme spolu v kategorii, takže nejen, že nevyhraju, ale teď už mě může dostat i další. Tak sprintuju a usprintuju si 2.místo.

závod je pěkně zorganizován a i přes neúspěch si mě celkem získává, zázemí v cíli je v obecním úřadu v Dalovicích, v cíli párty, kapela na podiu, bufet, za druhé místo dostávám hasicí přístroj.