4.místo na Slovakmanu trochu vyprovokovalo touhu se poprat v českém národním poháru.
Kdepa asi je Ždár naf Sázavou? No? Tak jel jsem, Byla z toho závěrečná letní dovolená rodiny, děti, rodiče… a koupil jsem si cestou veslařský trenažér…
Co bych si tak chtěl pamatovat z MČR PILMAN?
a, jsou tam kopce, na kole i běhu – dost
b, rozhodčí jsou slabí, jakmile je mokro. Jen jeden je superman a já i on se známe.
c, voda není průhledná
-fabule- plavání pocitově hrozné, plaval jsem za měsíc 2x (nemoc, odpočinek z iron), že jsem nakonec vyplaval asi za 31 min ve velkém balíku atletů mě dost překvapilo, příjemně samosebou.
Na kole jsem měl hned na 5.km zážitek s jízdou v protisměru a rozhodčím na motorce, dost jsem na to myslel po dobu závodu, no mrzelo mě to, netušil jsem na začátku závodu, že silnice bude rozsekaná celou cestu a že nemám moc kličkovat. Jel jsem chvilku sám, v okamžiku, kdy mě předjížděl (což bývá ojedinělé, a proto na to většinou nereaguji) kolega, který byl na Ironmanovi letos i minulý rok časem skoro jako já – Tonda Ungermann, tak jsem se vypjal a jel s ním. Musím přiznat, že nešlo úplně o hákování, ale nakonec nás jelo asi 6-8 a předjížděli jsme a řadili se docela mimo pravidla. Tonda to nakonec vzal útokem, takže skupinu roztrhal a zuby nehty jsem se držel, se ztrátou samozřejmě, je silnej. K trati kromě kvality povrchu ještě poznamenám, že 1200-1300 nastoupaných metrů je spíše v brdcích, pro cyklistu zábava, vlastně hodně zajímavý.
na běh jsem vybíhal jako Jirka Keslů, ale pomaleji. Mně stačil jmenovaný Tonda. Věděl jsem, že ho dávám na běhu, kupodivu běžel první 2 km 4:20, což jsem přesně nechtěl, počítal jsem s průměrnou 4:40 a pěkným pomalým rozběhnutím , ale co dělat, když už na něm visím. Půlka okruhu stoupání, na otočku po rovince a pak největší kopec, který jsem na triatlonu viděl, koukal jsem pod nohy, protože jsem to nechtěl sledovat, logicky zbytek cesty je klesání.
7-místo, 4:43
1:48 plavání
35,8 kolo
4:48 běh