Vyhlášení Poháru Karlovarského kraje v triatlonu 2018

Údajně nejdelší série závodů v historii, kterou Saša, moderátor večera, pamatuje, vvrcholila předáváním ocenění v sálu Papírny v Chebu 10/11/2018.

Večer v režii USK Akademik Cheb, za lesku pozvaných hostů Štěpána Boháčka (ultramaratonisty, MČR) a Petra Soukupa (ironmana, cz rekordmana v Koně).

Plus doprovodný program.

Beru rodinu a jedem pro ceny 🙂 SOUČASNĚ VZDÁT HOLD SOUPEŘŮM, ORGANIZÁTORŮM, TÝMŮM.

Moc jsem nestíhal, takže jsem si moc nepokecal a brzy zmizel.

předávání cen foto

papírna vyhlášení poháru karlovarského kraje v triatlonu
Příjmení Jméno ročník klub kategorie Aquatlon Duatlon Merklín Studánka Krásno Železný dědek Kiwi Sokolov Dřevěný člověk Celkem Pořadí
Matějovský Jan 1978 Slavia Karlovy Vary M3 x90 100 95 100 95 x59 100 92 582 1
Vojta Pavel 1975 Žižkovský tygři M3 x92 95 100 95 100 95 95 580 2
Masopust Tomáš 1974 TJ Baník Krásno M3 81 88 82 86 81 x79 x79 79 497 3
Cílek Jiří 1977 Triatlet KV M3 87 92 92 89 84 444 4
De Stefanis Tomáš 1975 Dešťovka team M3 86 90 83 85 83 427 5
Stuchl Jindřich 1974 Cykloteam Ostrov M3 83 90 84 83 86 426 6
Jirkovský Libor 1972 WITTE TEAM M3 87 88 86 82 82 425 7
Novotný Lubomír 1978 USK Akademik M3 92 88 90 90 360 8
Chren Pavel 1974 PH Kovo Recycling M3 90 92 92 85 359 9
Jüptner Zdeněk 1973 USK Akademik M3 89 86 81 87 343 10

Lago ledre 2018 – MTB podzim

lago di

20.-24.9.2018 Lago di Ledre (Italy)

Nebyl jsem letos v Alpách na jaře, vlastně asi kvůli mé nezbytnosti u maturit nejeli ani další lázeňští cyklisti, takže jsem přivítal Jungyho nápad – přidat se do již rozjeté a osvědčené grupy na podzimní Alpy.

Změnou bylo kolo, osedlávali jsme MTB, a Grupa, celkem 12 lidí, to už je dav.

Ride Mon, 9/24/2018 MTB Ledre – 5 Epilog – Monte Bondore, singltrack 2:14:55 27.18 km
1,055 m
Ride Sun, 9/23/2018 MTB Ledre – 4 tappa turistico – Con da trat, Teno, Canale, Lago 4:08:38 63.87 km 1,641 m
Ride Sat, 9/22/2018 MTB Lago di Ledro – 3 Tappa Dh – Tremalzo 3:56:02 51.71 km 1,725 m
Ride Fri, 9/21/2018 MTB Lago di Ledro – 2 Tappa Grande – Tremalzo 5:47:11 83.02 km 2,710 m
Ride Thu, 9/20/2018 MTB Lago di Ledro – Prolog Con da trat 33,7km 910m 2:12

 

fotky

Mácháčský pohodář – terénní triatlon pro každého 500-15-5

Jedem se Slávisty na Macháč, ubytování v chatkách, takže příprava: úmorná cesta, špatné a nepravidelné jídlo, provizorní spánek.

mácháčský pohodář

Dopoledne ovšem projedeme trať, opravdu mimořádně pěkná, náramné prostředí, místy velmi náročná. Museli jsme si promluvit o tom, kde se napít, protože se dalo pustit řídítek jen krátce a málokdy.

Startuje se bez neoprenu, což způsobilo poprask, málokdo to v září čekal, voda měla 21, ale to bylo asi hodně u břehu. Klepal jsem se do půlky plavání a husí kůži mám jen při vzpomínce. Ve vodě plavalo asi 250 lidí, uchytil jsem se někde vepředu a ani příliš nebojoval, asi uprostřed ztrácel a pak jsem ten chumel před sebou už neobplouval a vezl se s nimi. po plavání 56.

Na kolo skáču po superrychlém depu, jelikož stále nemám kombinézu, plaval jsem do půl těla a oblékal si triko, ovšem čas super.

Kolo v technických pasážích předjíždí hordy motajících se, padajících a lamentujících atletů, dá se jet většinou jen za sebou, takže vlastně o tempu rozhoduje skupinka. Když už se někde vtlačím, vyslechnu si o pohodářství 🙂 V druhém kole už jedu sám – výsledkem bylo 40.místo

V běhu první okruh dřu, vidím, že jen málo lidí můžu stáhnout a málo by mě mohlo doběhnout. V druhém kole mě předbíhá vítěz (ztráta 12 min.), tak trochu vypínám, neb fandím a tleskám finišerům a hájím 39. místo, 17. v kategorii.

(fór vzpomínkou: vyběhnu z kempu a na pasece, kde se setkávají lidé z 1. a 2.okruhu, tápu, jestli je tohle ještě ten správný směr a pěšina, za mnou 2 léty zkušenější běžci, a tak se jich ptám: „Běžím dobře?“ A oba povzbudivě odpovídají: „Pěkně běžíš, pěkně!“ Tak jsem je zato vedl, ale oni neví, kde všude jsem se už ztratil 🙂 )

Vyhlášení, pokec a večerní koncert, tanečky

 

Barokomaraton

můj čas terénního maratonu 4:08, upozorňuji na terénní, neb tím vysvětluju ty 4 hodiny 🙂

barokomaraton matějovský maraton plasy

Tak po roce znovu pokus na maratonu, bolest z minula zapomenuta, taktika promyšlenější, natrénováno, sezona úspěšná, tak se nebylo čeho bát.

V doprovodu Jungyho, s kterým si jdeme cvičně zaběhnout jednu z částí železňáka, jsem se vydal na trasu, kde jsem minulý rok začal na 27 km ztrácet síly a cíl jsem vlastně prošel v čase 4:15. ambice jsou letos na čas pod 4, to stačí běžet 5:30 a bude to s polštářem pro případ náhlé slabosti.

Vyběhli jsme pomalu, celkem i pokec, úsměvy (5:00), na pátém kilometru se trhám, chci držet průměr 5:15, který se ustálil po prvních kopcích. Takhle předbíhám postupně lidi, nikam neženu, oni už vůbec ne. Super čas, přepočítávám své šance na lepší výsledek.

…a 27. km, po proběhnutí údolím přichází stoupání, takové spíš na chůzi a za ním další. Vybavuje se mi situace z loňska a rychle ztrácím síly. A opět trápení, asi menší než loni, ale hnusné (pozn. kyčle správně zatejpovány, příště bych i stehna zepředu).

5km před cílem už musím zastavovat, žaludek se bouří (nucená zastávka na toaletu), stehna bolí, běžet se nedá ani s kopce, přesto to bylo ale minulý rok horší. Kupodivu dobíhám jen o 8 minut dříve než minulý rok, a to jsem měl pocit, že jsem se tam minule doplazil 🙂

Po závodě strašné stavy, nedá se chodit, spát, děsný hlad a nechuť… maratonská paráda.

-takže příště volím taktiku opravdu běžet 5:30, hlavně na začátku-

foto

Poslední KV pohárový závod Dřevěný člověk, tentokrát aquatlon

Triatlon Dřevěný člověk má 26 letou tradici, přesto se nějak nedokázalo získat povolení pro pořádání cyklistické části, a tak se uskutečnil pouze aquatlon, nová zkušenost, protože se běželo hned po plavání. (samozřejmě to odradilo řadu triatlonu chtivých lidí, myslím, že startovalo jen 70 lidí)

Dřevěný člověk 2018

V poháru jsem mohl udržet prvenství, ale taky o něj přijít, kdyby mě Pavel Vojta porazil a já nebyl hned za ním v pořadí tohoto závodu (Platilo pouze do 3.místa, jinak bych byl stejně pohárista.)

Plavání 1000m

Povoleny neoprény, opouštím startující dav a plavu k první bojce sám (vedle davu), apropo letos se mi kromě Czechmena podařilo všude se krásně vymanit z ohrožujícího houfu a nebýt ubíjen ostatními. Před bójkou se věším na plavce, někdo mi osahává chodidla, ještě plavem v koloně. Po druhé bojce měnim pozici, chci být za ošahávačem, je to nějaká paní, opravdu výrazně hodně kope nohama a cáká, přemýšlel jsem, jestli to nedělá schválně, v cíli ale nic takového nepotvrdila. V poslední třetině se najednou objevuje konkurent Pavel, nejdřív jej mám nalevo, za okamžik napravo, přizpůsobuji tempo, abych vyplaval za ním, tím se rozhodlo o taktice na běh.

Depo

super, jsem best, ještě předbíhám tu skupinku 5 lidí, s kterou jsem vyplaval

Běh

počkám na Pavla, ten se rozhodl mě hned urvat, válcuje to v těch tepech z plavání pod 4 min/km, zuby nehty se držím, dokonce na prvním půlkilometru dobíháme nějakého mladého sprintera, vše nasvědčuje tomu, že brzy bude klid a pak si těch 8km doběhneme a poperem se v závěru. Do 1/4 běžíme spolu, tam nás předbíhá jediný mladík, Pavel se ho chytí a trochu se nechá potáhnout. Takže dřu, abych ho doběhl, ztráta asi 50m, ta se ovšem v půlce zvětší a v 3/4 (na 6.km) se s tím už nedá nic dělat. Domníval jsem se, že jsem druhý, to by znamenalo vyrovnané body, ale v cíli už je nějaký mně neznámý atlet a to znamená, bůůůům, je to doma. Pohárová matematika, mám větší radost z 3. místa než 2.

Díky všem za hru, díky pořadatelům za příležitosti 🙂

A pak jdu slavit narozeniny.

foto