Pilman, MČR střední triatlon 2020

4.místo na Slovakmanu trochu vyprovokovalo touhu se poprat v českém národním poháru.

Kdepa asi je Ždár naf Sázavou? No? Tak jel jsem, Byla z toho závěrečná letní dovolená rodiny, děti, rodiče… a koupil jsem si cestou veslařský trenažér…

Co bych si tak chtěl pamatovat z MČR PILMAN?

a, jsou tam kopce, na kole i běhu – dost

b, rozhodčí jsou slabí, jakmile je mokro. Jen jeden je superman a já i on se známe.

c, voda není průhledná

-fabule- plavání pocitově hrozné, plaval jsem za měsíc 2x (nemoc, odpočinek z iron), že jsem nakonec vyplaval asi za 31 min ve velkém balíku atletů mě dost překvapilo, příjemně samosebou.

Na kole jsem měl hned na 5.km zážitek s jízdou v protisměru a rozhodčím na motorce, dost jsem na to myslel po dobu závodu, no mrzelo mě to, netušil jsem na začátku závodu, že silnice bude rozsekaná celou cestu a že nemám moc kličkovat. Jel jsem chvilku sám, v okamžiku, kdy mě předjížděl (což bývá ojedinělé, a proto na to většinou nereaguji) kolega, který byl na Ironmanovi letos i minulý rok časem skoro jako já – Tonda Ungermann, tak jsem se vypjal a jel s ním. Musím přiznat, že nešlo úplně o hákování, ale nakonec nás jelo asi 6-8 a předjížděli jsme a řadili se docela mimo pravidla. Tonda to nakonec vzal útokem, takže skupinu roztrhal a zuby nehty jsem se držel, se ztrátou samozřejmě, je silnej. K trati kromě kvality povrchu ještě poznamenám, že 1200-1300 nastoupaných metrů je spíše v brdcích, pro cyklistu zábava, vlastně hodně zajímavý.

na běh jsem vybíhal jako Jirka Keslů, ale pomaleji. Mně stačil jmenovaný Tonda. Věděl jsem, že ho dávám na běhu, kupodivu běžel první 2 km 4:20, což jsem přesně nechtěl, počítal jsem s průměrnou 4:40 a pěkným pomalým rozběhnutím , ale co dělat, když už na něm visím. Půlka okruhu stoupání, na otočku po rovince a pak největší kopec, který jsem na triatlonu viděl, koukal jsem pod nohy, protože jsem to nechtěl sledovat, logicky zbytek cesty je klesání.

7-místo, 4:43

1:48 plavání

35,8 kolo

4:48 běh

foto

pohár KV-Sokolov, 14 dní po Ironovi?

sokolov_triatlon

Týden odpočinku po ironovi vyvrcholil rýmou a kašlem, takže jeden týden jsem cíleně netrénoval a druhý jsem neplaval.

Na Sokolov (poslední závod KV poháru) jsem jet nemusel, protože to vypadalo, ač nechci nikdy podceňovat nikoho, že matematika bodů zní pro mě a vyhraju, i když se nebudu účastnit. Nicméně jsme se chtěl ukázat mezi lidmi a jel jsem.

Počasí ideální pro nastydlého, pršelo.

Do paměti bych si měl vepsat, že když se v průběhu rozcvičování spotím tak, že se nemůžu dostat do neoprenu, tak jsem asi nemocný.

nebudu to zdržovat_ hleny jsem vykašlával během závodu do vody, ačkoli moc volné plicní kapacity v plavání nemám, přesto celkem solidně. Kolo se ukázalo zásadní, prostě se mi nechtělo, jasně, ani to samo nejelo. A běh byl na prahu, takže na stav asi maximálka.

Protože se sjeli všichni, takže jsme my místní, běžně omedajlovaní, končili hluboko v poli, já 7, nebo 6m fakt nevim, kouknu.

POHÁR I TAK TEDY VYHRANÝ, protože i konkurenti nepředčili cizí atlety.

Slovakman 226, můj 2.ironman

Vrchol sezony

Letos nebyl jiný ironman, ani jiný maraton… a tak to i zůstane

Původní příprava na červnového moraviamana byla přesměrována na Slovakmana, a jsem rád 🙂 Přesměrována, vlastně spíš se to úplně podělalo. To co byla sofistikovaná příprava s gradací a regenerací se rozměnilo, mezitím už jsem trénoval i na půlku a po ní odpočíval. Nebylo to prostě ideální.

cesta 6,5 hodiny – tam jsem jel z brna na hodonín a potom docela vesnice a klikacení po Slovensku – zpátky přes Nové Mesto n Váhom, Kunovice, cesta byla pocitově rychlejší, ale nebyla, trvalo to stejně.

226km na mistrovství republiky v triatlonu

slovakman_matejovsky_ironman

Ve slovenských Piešťanech se 1.8.2020 uskutečnil jediný dlouhý triatlon na území České i Slovenské republiky Slovakman 226, který se stal mistrovstvím obou států i součástí českého poháru v triatlonu. Na start se postavilo rekordních 250 závodníků, včetně české a slovenské profesionální elity, ale i závodníků z dalších zemí.

3,8km plavání, 180km jízdy na kole v časovkářské pozici a v závěrečném běžeckém maratonu 42.2km. 


„Startovní výstřel nás v 7:00 poslal do proudu řeky Váh, po počáteční obvyklé tlačenici mě překvapilo rostlinstvo, které se namotávalo na končetiny. Plavali jsme 3 okruhy s krátkým vyběhnutím na břeh, takže polovina cesty byla proti slabému proudu řeky a zbytek po proudu. Následovalo 6 okruhů na kole za stále se zvyšující teploty, která stoupala k 35 stupňům. Zlomil jsem si jeden držák na lahev, takže jsem nemohl současně vozit energetický nápoj i vodu, kterou bych se mohl polévat, do některých okruhů jsem proto kuriózně vyjížděl s lahví pod trikotem. V ostrém větru docházely rychle síly a to mě čekal ještě běžecký marton, na který jsem se vydával po 6 hodinách a 15 minutách v závodě. Na asfaltových chodnících v centru lázeňského města slunce neúprosně pražilo, sirény sanitek se staly stálou kulisou, ze závodu postupně odstoupilo 26 startujících, předpokládejme perfektně připravených na nejdůležitější závod sezony. Člověk se musí dost překonávat, aby se nezastavil, nesedl si, nebo se nepovalil někde ve stínu. S blížícím se cílem mě motivovala přítomnost rodiny a možnost dosáhnout osobního maxima času pod 10 hodin.“ 

Cíl v čase 9:51, obsadil jsem 29.místo celkově (16 závodníků přede mnou bylo profesionálů v elitní kategorii), ve své kategorii 4.místo, v Mistrovství ČR 5.místo (včetně započítání elitních závodníků).

Tedy cíle pro sezonu jsou rozjetý český a obhajoba vítězství v karlovarském poháru v triatlonu.  

fotky ze slovakmana

slovakman_matejovsky_jan_2020
slovakman_matejovsky_jan_2020

Železný dědek Mariánské lázně 2020

silniční triatlon vlastně v okolí bydliště, trať najetá do poslední díry

nová trať běhu 2020

železný dědek triatlon mariánské lázně

během plavání mám pocit, že děsně ztrácím, protože strááášně vepředu někdo je. To přijel nějaký maník z Chomutova, mám pocit, že si to sem jezdí vyzvednout každý rok, a bezkonkurenčně nám natírá.

Na kole vidím nějakou dvojici před sebou, dojedu a vezu Kubína a borca cizího, ten na koze střídá, ale taktizuje, takže většinou tahám já, Kubín nikdy 🙂 (no na tom kole je borec, že se mezi námi vůbec držel). Na trase dělám KOM a po Janu Šnebergrovi 2.nejlepší čas na celém okruhu. Překvapivě zjišťuji, že před námi není Petr Minařík.

Po průletu depem jdu tedy z 2.pozice, ale předběhne mě cizák, Minařík a beru tedy 3.místo.

K nové trati: Zlepšení už tak pěkného závodu o dost. Dřívější panelka tam a zpět nebyla nic moc.

fotky železný dědek

Triatlon krásno, nová trať 2020

součástí KV poháru

Jedu, nechce se mi. Pojede se nová trať, v Krásně se mi nelíbilo. Ale změna…

Už během rozjezdu se ukáže, že nová trať, ač kratší, je náramná makačka, stoupání lesními pěšinkami, kořeny, krpály, bude třeba nejen sil, ale i techniku.

triatlon krásno, krásenský triatlon

z vody, asi 400metrů, jdu asi 3-5., společně se zipem neoprenu otevírám i zip kombinézy a tu si taky s neoprenem stahuju až k zadku. Trochu nadávám a kombinézu natahuju jen do pasu, tedy s holým trupem na kolo. pak ještě narážím hned do první směrovky u rybníku, naštěstí se povalila ona a né já.

Děbnár špatně odbočuje a vypadává ze hry.

Stahuju Vítek, Kubín, občas se objeví Vacek a nějaký biker, prostě horda lidí, to mě stresuje, tak to potrhám, odvezu si Kubína, tomu spadne řetěz, Vacek taky technický problém… (nutno podotknout, že tam exhibuji zbytečně, všichni jsou v mladší kategorii)

Na běh jdu s náskokem přes celou louku, tuším vítězství. Je tam.

k závodu: mtb trať vylepšila závod o 60%, čipová kontrola, zázemí – vše prima. JEN TY FOTKY NEJSOU ANI PO ROCE

fotky krásenský triatlon