Olympijská distance na Hopmanovi po ironmanovi?

2 týdny po ironmanovi, stále běží trénink, absolvoval jsem mezitím závod KV poháru. Necítím se zle, ale je to mylný, spíš lživý dojem 🙂

Hopman triatlon, 6.7.2019, vodní nádrž Nechranice
Olympijský triatlon : 1,5 km – 40 km – 10 km (220 účastníků)
02:27:02
v cíli: 7./20.


-Vyplaval ve vlnách a větru 8. za skupinkou, (Nasazení tak 5 z 10)

-která společně povoleně hákovala, já jel žel sám, vanul vichr z mordoru, v depu 5. (výrazně demotivován)

– v běhu náročný povrch i profil, půlka dobrá, půlka krize. (Analyzoval jsem stav na: vše funguje a vlastně se mi nechce a nejde to rychleji.
Nic mě nebolelo, ani nechyběla kapacita plic, srdce, ale nechtělo se to rozeběhnout – zřejmě únava. )

O pořadí žádný přehled, motají se tam desítky lidí ze sprint kategorie, lidi v popředí neznám.

Po hopmanovi už přichází i viróza, oslabení, ztráta váhy, insomnie (to mám výraz z hororu)

fotky

Hodnocení závodu: že se to zkrátilo na olympijský a mohlo se hákovat? jezdil jsem tam na půlku, byla to tradice, snad zase bude. Hákovat se nemá ani na olympijském, pak už je to jen záležitost plavání, nepovolovat, a když je důvod , že nemají motorky, tak bych s pár statickými rozhodčími rozmetal šmejdy.

Málo občerstvovaček – na kole žádná!!!! Na běhu špatně rozložená jedna na cestě ta a zpět, takže 3,5km bez ničeho?!

depo, vyhlášení – ok

Jsem Ironman, železňák, Moraviaman, tj. 3,8+180+42,19

a je to tu

čas 10:14

34. celkově, 8.v kategorii

(počasí: jasno 28, vítr, v druhé polovině běhu bouřka)

Plavání: super, šlo to samo, plaval jsem s 2. a 3. ženou, žádná tlačenice, skvělý pocit /1:08 – údajně 33.pozice/ 1:41 min/100 m

Kolo: ještě lepší, předjíždění, půlka trati nuda, půlka technicky zajímavá se stoupáními a zatáčkami. Do půlky jsem to rval 36km/h, pak jsem začal počítat a taktizovat. /5:04 – 24.pozice/ 35.4 km/h

V depu se dozvídám, že jsem v průběžném pořadí po plavání a kole: 20.celkově / 1.v kategorii

Běh: Nohy vyběhly, tak 5 km skvělých, pak začaly první nepohodlí – močení, ponožka (tento stav bych definoval jako sabotující mysl). Pokračuji, počítám, je tu jistá naděje, že i při ztrátě pořadí budu pod 10 a to by byl hodně nečekaný úlet. Do půlky se daří, od půlky tělo dělá vše proto, abych se zastavil. Výrazné zpomalení, 6km před cílem jsem měl dopočítáno, že budu přes 10 hodin, což mysl a tělo vyhodnotily jako znamení zmaru, takže jsem na občerstvovačce chvíli postál, protáhnul a snědl veškerý sortiment (dokonce oříškovou tyčinku, která vypadala nebezpečně, že nebude dobrá k následnému dýchání). Možná jsem tu pauzu mohl udělat dřív, protože cesta do cíle byla nejenom snazší, ale i mnohem rychlejší. 5:37 min/km

CELKOVĚ DOJMY JEŠTĚ ZPRACUJU A DOPÍŠU

Nástinem:

  • cílem bylo absolvovat, celkem podružně jsem si spočítal, že za 10h to nejde, takže 11 by byl výkon, kdyby vše klaplo. (to znamenalo plus mínus – plavat hodinu, 5 jet na kole, pod 4 to zaběhnout)
  • V cíli dost vyřízen i psychicky, to jsem nečekal, zválcován během, kde jsme přišel o boží výsledek.
  • Další den lepší, jsem Ironman.
  • Po prostudování výsledků docházím k přesvědčení, že na bednu by to nebylo, ani kdybych na běhu neměl krizi, jsou to ještě o dost jiní machři.
  • Nyní jsem rád, že to dopadlo takhle

Trasy a depo:

Depo: velké depo na kola, každý má 1 metr místa a stojan, dřív u kola byly osobní věci, nyní prvně depo prázdné a věci v tašce, tak jak to je jinde, např. czechman. Zato ten prostor u tašek je asi těsný, to by mohli hodnitit ti, kteří doběhli v houfu.

Plavání: super, trasa na 3 kola v místním docela malém koupališti – kopíruje obvod, voda nebyla tedy průhledná.

Kolo: 4 okruhy, část trati po hlavní neuzavřené silnici, kde jezdí kamiony, navíc je to rovinka tam a zpět, prý tam vždy fouká. Druhá část mezi vesničkami, zatáčky, brdky, chodci, 3 otočky. Nikde nikdo nefandí, žádný zájem (nutí mě to připomenout czechmana, kde v těch vesnicích jsou lidi). V každém okruhu se 2x projíždí kolem startu, kde letos prvně je vyhrazené místo pro fanoušky a osobní podavače, tam to žilo.

Běh: 4 okruhy, po průběhu prostorem startu se běžec vymotá po silnici k cyklistické stezce kolem Moravy. Kuriózně běžíte po silnici, kde jezdí i závodníci na kole, vzhledem k tomu, že je to obojí na 4 kola, tak se tam potkávají běžci vybíhající i přibíhající a cyklisti na obou stranách, žádné značení, podle mě jen zázrak, že to zalehlý cyklista nenapálil do běžce, oba toho mají samo sebou dost a pozornost je chabá. Zbytek trasy je podél Moravy a to je ještě větší pruda, Morava pěkná, fajn, stezka rovná, výhled daleký, fouká tam, a proběhnout tím místem 8x je dost. (ale chápu, že jsou závodníci odstrčeni od provozu a zasazeni mezi občerstvovačky)

Občerstvovačky: bez chyb, na kole jsem jídlo nepotřeboval, ale byly mi nabízeny gely a banány. Na běhu hojnost všeho, v krizi jsem si to pělně všechno zkontroloval, k dostání i anticraps nutrendu, hafo gelů, nealko pivo, tyčinky, cola, ovoce a další klasiky.

Prostor cíle: na videích a fotkách to nevypadá vůbec dobře, malý a opuštěný, kupodivu na místě to tak nepůsobí. Chybou je, že k cílové rovince se diváci dostanou jen s jedné strany /resp. k té druhé jen obtížně/

fotky z Moraviamana


Moraviaman 2019 /ironman distance, železňák/ from KITESPACE.cz on Vimeo.

Celá rodina na Toužimský TT

V tomto víkendu se sice konala MČR Xterra v Plzni, což je jistě zajímavý podnik, ale týden před Moraviamanem jsem zvolil potěšit rodinu společným výletem a závoděním dětí. mimo jiné se měl opět přidat brácha, kamarád Erich apod. (z obou sešlo)

Celkově: Slabá kampaň, spadlý server, žádná aktivita FCB – to jsou varování pro závod, plus rozjetá sezona, rozporuplné vedení závodu… devátý ročník byl asi velkým varováním pro organizátory, přesto Vám fandím!

Dětský závod: zpoždění startu, tisknou se čísla

naše přírůstky startují do brodící se verze: po pás brodění, na kole cca 1,5-2km a oběhnout hospodu.

Já doprovází Honzíka (4roky), běžím s ním, když jede na kole, je předjet na zpáteční cestě a to už jsem ho poslal samotného, klusem jsem mu nestíhal. Doběhl druhý, potrestán za zkrácení brodění posunem na 3.místo 🙂 (vyhrál syn nového majitele kempu)

Mamka šla s Kubíčkem (2roky), nese jej brodem, ale na odrážedle jede sám, hospodu s ním stihnu oběhnout já, pašák prcek parádník

Hlavní závod: extrémní zpoždění, nejsou stopky, není ředitel, nějakým houknutím se dá povel ke startu, nikdo neví, co to bylo, tak 3 krát se otáčím, všichni stojí, až se nakonec váhavě někdo položí do vody a to už je ten povel.

Plavu druhý, náskok na dalšího. v Druhém kole má první podstatný náskok, je to Ondra Matějíček, plave za štafetu, takže dobrý, je tu naděje chytit se na kolo.

Na kolo vyjíždím sám, vidím ale v depu z vody vylézat Hajnýho Daniela Marka, po jede na silničce, takže mě asi dojedu. Půl kola ze tří jedu naplno, abych mu ujel, když se blíží, volím spolupráci, tuším, že na jeho pinnarelu f8 by mi asi měl ujet, ale chce spolupracovat. V lese na něj čekám, nakonec střídat ani nechce, prostě mě veze a silově mě zkouší ve stoupáních. Takhle si mě dovoze do cíle. Už na startu říkal, že v takové situaci ho předběhnu.

Z depa na běh už jdu s náskokem, je tam hned 400metrů a zvyšuje se to.

Takže dobrý konec, oslava, koupání, guláš a rozpravy s kolegy o ironmanovi, na který pojedem za 5 dní.

XTERRA CITY TRIATHLON Ostrov 2019

2 týdny do Ironmana, ladím

V plánu bylo nic nedělat, z toho sešlo, když se všichni řítí do Ostrova na Xterru, prý krásné plavání, v médiích promo o mtb trati, kterou připravují vězni ostrovské věznice. Rozhodnutí padlo až v pátek, víc se mi chtělo do Příbrami na olympijský TT MČR, to by byl o kus větší záhul, delší cesta, větší šprajc.

Příjezd: Jungy mi kupuje prezentaci a už na parkovišti mě telefonem povzbuzuje, že už musíme z depa na náměstí k depu u rybníka. Hodím boty a kšilt do depa, hudba, fáborky, koberce, příprava vypadá velice dobře. Nevím sice, kam potom poběžím, ani jak se vybíhá z depa, ale kvapně odjíždím. (Uvažuju zpětně o tom, že mě vyhovuje se s tím moc nepárat a nenechat si prostor ke stresu a rozmarům mysli.) Přesuneme se k rybníku, fouká, i zde zázemí na úrovni, kapela, stánky, fíha City triatlon to pojal ve velkém.

Plavání: z druhé řady se nacpu dopředu, před sebou mám plavce, který tentokrát vypadá rychleji než na czechmanovi (to jsem prokoučoval plavat s želvičkou). Bitka žádná, vylézáme ve skupince pohárových závodníků, depo ještě zvládnu tak, abych je uvisel.

Kolo: plán se udržet mi vydrží asi 1km, pak se vyhýbám padlému jezdci a atletka přede mnou spekuluje, že ji teď zprava nemohu předjet. Většinu jedu sám, jednoho předjedu, dva mě.

Téma „Trať“ – z části trať kiwi mana, z části absurdní ježdění po louce a kolem plotů věznice, po asfaltě, pak po pěšinách, kde zůstala např. zavřená závora a nedala se objet. Značení logické, nicméně napínavé, zda jedu dobře. Když jsem někoho dolepil, tak jsem se chtěl vézt hlavně z důvodu, abych nemusel řešit trať (dojetý mi odjel s borcem, který nás dojel). Celkově to ale vypadá dobře, borci, které znám jsou za mnou.

Běh: trefil jsem správně výběh z depa, běží se 2kola parčíkem v Ostrově kolem historických budov, jednou se nějaký parkový zámeček obíhá 2x, následně se brodí potůček. Na náměstí výborná atmosféra, dohání mě Jirka Šilhan, aktuálně výkonnostně na stejné úrovni, tak pro jistotu přitlačím. Cílový pocit dobrý, stojí tam hrstka, kterou neznám, tudíž nějací pohárový pašáci.

Zázemí v cíli super, aby mi nic nescházelo, sním a vypiju vše 🙂

resumé: bohužel Bramborová